“Přehánějte, když se učíte nová slovíčka,” radí Petra, která učí češtinu cizince na univerzitě v Neapoli v Itálii. Jsme rádi, že v létě učila u nás na Study Czech.
Jaký je rozdíl učit na univerzitě a na naší jazykovce?
Petra: Zásadní rozdíl je v tom, že na univerzitě se klade velký důraz na gramatickou přesnost. Čeština je krásný jazyk s bohatou slovní zásobou i gramatických pravidel, proto je toto akademické zaměření logické, ovšem není natolik důležité pro člověka, který v dané zemi žije a jazyk chce využívat v každodenním životě. Proto mě velmi potěšilo, že v jazykové škole Study Czech mohu vyučovat jiným způsobem – interaktivně a tematicky (dle běžných denních situací, při nichž se potřebujeme domluvit), kdy se zaměřuji především na to, aby studenti sami a co nejvíce mluvili, protože to je právě to, co je při studiu jazyka, i v životě, nejdůležitější.
Proč Tě baví učit cizince česky?
Petra: Důvodů by se dala vyjmenovat celá řada, ale nebudu je všechny zmiňovat. Jedním z hlavních bodů pomyslného seznamu by byla smysluplnost této práce – krůček po krůčku studentům pomáhám se vyjádřit a následně se zlepšovat ve svém projevu (a také pochopit, jak čeština funguje) a oni si jsou jistější a jistější a mají radost, že se v České republice mohou cítit jako doma. Je velmi příjemné sledovat studenty, jak si svou pozici českého mluvčího postupně upevňují, a jsem ráda, že mohu být součástí totoho procesu, který jim vlastně usnadňuje život. Navíc s každým cizím jazykem, který známe, se rozšiřuje i náš kulturní rozhled, a tak je „nevědomky“ obohacována i naše osobnost, ať už je motivace ke studiu jakákoli. V Brně to pak platí mnohonásobně, protože na kurzu se setkají lidé z různých zemí, a při studiu se tedy společně rozvíjíme jak jazykově či profesně, tak i osobně.
Máš nějaký tip pro studenty, jak si poradit s češtinou?
Petra: Při této otázce mě jako první napadnou dvě věci. První se týká výslovnosti – učte se nová slova a fráze nahlas a přehánějte to! Délky vyslovujte opravdu dlouze a nechte každou hlásku pořádně zaznít. Takto si na daná slova zvyknete a na ulici je budete vyslovovat správně. Možná si říkáte, proč byste měli vyslovovat jinak doma a jinak na ulici? Důvod je ale nasnadě, když totiž mluvíme cizím jazykem, nevěnujeme výslovnosti příliš velkou pozornost, protože přemýšlíme nad tím, co chceme říct, nebo máme pocit, že na to není čas, nebo se stydíme, protože nám např. dlouhé samohlásky zní legračně, nebo se prostě mluvit bojíme. U takto naučených slov už nebudeme mít strach, že ono slovo nevyslovíme správně, protože si pamatujeme, jak jsme ho doma hezky vyslovili, navíc si jsme jistější i při psaném projevu, protože slovo nám v hlavně zní tak, jak jsme se ho naučili, a díky tomu přesně víme, kam patří háček nebo čárka, nemusíme se bát, že to popleteme. A s tímto souvisí také bod druhý, a mnohem důležitější – nebojte se! Nebojte se mluvit, i když jste začátečníci, i když si nejste moc jistí. Mluvte i s chybami (ze začátku to stejně jinak nejde :)), protože chyby nejsou ostuda, vaše snaha naopak bude u ostatních určitě oceněna.
Děkujeme, Peti, za odpovědi a pomoc!